Měsíc je jediná známá přirozená družice Země. Střední vzdálenost Měsíce od Země je 384 403 km. Měsíční rovníkový průměr je 3 476 km, což je víc než čtvrtina průměru zemského. Jeho objem jsou však pouze 2 % zemského a co do hmotnosti je rozdíl ještě větší. Přesto Měsíc patří mezi největší planetární družice (měsíce) v celé Sluneční soustavě (pátý největší) a relativně, tj. vzhledem ke své mateřské planetě, je největší vůbec.  

Lunární meteority

Meteority pocházející z měsíce jsou klasifikovány jako diferencované achondrity. 

Lunaity - měsíční meteority vznikly dopadem jiného tělesa na povrch Měsíce. Měsíční materiál byl po nárazu vymrštěn do vesmírného prostoru a jen malá část dopadla na planetu Zemi. Materiál, ze kterého jsou lunaity složené, jsou zjednodušeně řečeno natavené brekciované horniny, vzniklé po dopadu impaktoru na povrch Měsíce.

Asi 80 procent měsíčních meteoritů je obecně anortositických nebo živcových. Tyto kameny obsahují různé množství anortitu, olivínu; ortopyroxen, klinopyroxen (pigeonit, feropigeonit, diopsid, augit, subkalcikový augit), oxid křemičitý; oxidy (chromit, Ti-chromit, Cr. ulvöspinel, ilmenit, rutil, Cr-pleonaste, baddeleyit), sklo s ložiskem K a malá množství kamacitu a troilite. 

Asi 15 procent měsíčních meteoritů je široce čedičových nebo gabroních. Obsahují dur kalcikový plagioklas a klinopyroxen (augit, subkalcikový augit, pigeonit), akcesorický oxid křemičitý (pravděpodobně tridymit), vzácný olivín a stopová množství kovového Fe-Ni a troilitu. 

Asi 5 procent měsíčních meteoritů jsou smíšené nebo polymiktní brekcie. Jejich minerální složky jsou kombinací složek v anortositických a bazaltických lunárních meteoritech.