Schreibersit

Meteorický minerál nebo produkt blesku?

Vesmírný prostor je protkaný záhadami, které lidstvo během své existence stále nedokázalo rozluštit. Vedle neobjasněných záhad, kde si budeme muset vystačit pouze s teoriemi, jsou tu hmatatelné části skládanky, které dopadají na povrch naší domovské planety. Samozřejmě mám na mysli meteority. Záhady obecně mne už od dětství zajímaly a přesto, že již do kosmické mineralogie začínám pomalu pronikat, jsou pro mne meteority, jejich vznik, původ a složení stále velkou fascinací. Třetí článek na Runiverzu jsem se rozhodl věnovat minerálu Schreibersit, který se vyskytuje především v meteoritech.

Schreibersit, nebo také Rhabdit je vzácným minerálem fosfidu železa a niklu, (Fe, Ni)3P. Tvoří tetragonální krystaly s dokonalým 001 štěpením. Jeho barva se pohybuje od bronzové přes mosazně žlutou až po stříbřitě bílou. Je neprůhledný s kovovým leskem. Na obrázku níže můžete vidět minerál zalitý v epoxidové pryskyřici, pocházející z železo kamenného meteoritu Brahin.

Schreibersit (Fe, Ni)3P; meteorit Brahin, Gomelská oblast, Bělorusko

Výskyt

Minerál se vyskytuje pouze jako podružná složka velmi často společně s minerály troilit (FeS) a kohenit (Fe, Ni)3C. Největší zastoupení schrebersitu nalezneme v kovové železo-niklové matrici železných meteoritů. Výskyt se však neomezuje pouze na železné meteority. Schreibersit najdeme i v dalších skupinách meteoritů, jako jsou zejména železo-kamenné pallasity. Je známo, že schreibersit je důležitý při vzniku tzv. widmannstättenových obrazců.

Vedle hlavního zastoupení minerálu v železných a železo-kamenných meteoritech je známo pouze několik pozemských výskytů. Velmi zajímavým výskytem jsou fulgurity, horniny vzniklé úderem blesku do písku, půdy nebo horniny. Na zemském povrchu byl dále schreibersit objeven v bazaltech ostrova Disko u Grónska.

Objev

Schreibersit byl objeven v roce 1847. Popsán a pojmenován byl na počest rakouského přírodovědce Karla Franze Antona Rittera von Schreiberse, který jej jako jeden z prvních popsal v železných meteoritech.

Karl Franz Anton Ritter von Schreibers

Minerál schreibersit byl pojmenován po Carlu Franzi Antonu Ritterovi von Schreibers, který byl v letech 1806 - 1851 ředitelem vídeňské "Naturalienkabinette". Pod jeho vedením byly ve Vídni zahájeny první vědecké studie meteoritů, sbírka meteoritů byla rozšířena o četné historicky cenné exempláře a poprvé byla vystavena ve vlastní hale. Schreibers se zajímal, stejně jako mnoho vědců své doby, o širokou škálu témat. Obzvláště pak o meteority.

Karl Franz Anton Ritter von Schreibers (1775 - 1852)

Roku 1808 se krátce před 6. hodinou ranní 22. května v okolí Stonařova odehrála událost nazývána "Stonařovský déšť meteoritů". Meteoritický spad v okolí Stonařova nastal pouhých 5 let poté, co byla vědeckou obcí přijata teorie o možnosti existence meteoritů, tedy kamenů spadlých z vesmíru.

Stonařovský déšť meteoritů podle dochovaných záznamů z kronik pozorovalo relativně velké množství svědků. Přítomnost mnoha lidí, byla zapříčiněna faktem, že byla neděle a mnoho lidí šlo na mši do kostela. Událost trvala přibližně 8 minut, přičemž na Zemi dopadlo asi 200 až 300 kusů meteoritů. Žádný z přihlížejících padajícími meteority údajně nebyl zasažen, podle všeho dokonce nebyly ani žádné ztráty na dobytku či na majetku.

Krátce po pádu se na místě objevil Karl Franz Anton Ritter von Schreibers. Tento badatel se zasloužil o velmi kvalitní zdokumentování celé události. V místě sbíral informace, ale i meteority samotné. Schreibers pečlivě zaznamenával informace o jednotlivých nálezech, takže dnes víme, že rozptylová elipsa zasáhla i celou řadu obcí sousedící se Stonařovem. Kameny se povedlo nalézt v obcích Otín, Rosice, Cerekvička, ale i Dlouhá Brtnice, Hladov, Stará Říše a řadě dalších. Oblast měla tvar elipsy orientované v severojižním směru o délce asi 12,5 km a šířce asi 4,8 km.

Po událostech ze dne 31. října 1848, kdy byla císařskou armádou bombardována Vídeň a následně vypukl požár v budově přírodovědného kabinetu, který ukrýval sbírky a téměř veškerou práci von Schreiberse. Téměř vše pohltily plameny, zachována byla bohužel pouze jeho sbírka meteoritů.

Stonařovské meteority (dobové rytiny pocházející od Schreiberse)

Zajímavosti

V roce 1986 bylo zjištěno, že zásah povrchu Země bleskem může vytvořit schreibersit a tudíž mohl být zdrojem fosforu pro raný život.
Roku 2007 byl dokázán fakt, že schreibersit a další meteorické minerály obsahující fosfor mohou být konečným zdrojem fosforu pro vznik života na planetě Zemi.
Před miliardami let se většina fosforu nacházela uzamčená v nerozpustných minerálech mladé planety Země.
Schreibersit je vysoce reaktivní a může uvolnit fosfor potřebný ke vzniku organických molekul.
Blesky mohly "vyprodukovat" značné množství fosforu.